Můj den

Devítka

1:MF#ezi prsty mi roky utíkaj',
proč blízko duše cHítím někdy k rEánu strHach,
vždyť v dlaních G#mosudy hvězd stejně mám napsanF#ý,
nad hlavou mi ptáci procitaj',
letí k jihu, vHítr stírá z křEídel prHach,
ten směr maj' tG#misíce cest, tisíckrát hledanC#ý.
R:Dobře vD#mím: teď někde prHocitEá mHůj dF#en,
já ještě spG#mím, ale už cHítím krEev ve spHáncF#ích,
když začnem hrD#mát, je to jak Hútěk zEa slHuncF#em,
dám ti svůj hlG#mas, tHy mi svý slova dF#ej.
2:Umím i pohladit a snít,
i ublížit, a dávat slovům správnej řád,
jen stále hledám tu zem, kam slunce odchází pít,
neumím kreslit mapy lží
a hodnejch tváří, na to si neumím hrát,
pohrobek sídlišť snad smí někdy i hrubě klít.
3:Když vítr okno otvírá,
zdobí mě do mlhy, když podzim křídla rozpíná,
když buší do dláždění kyselej pražskej déšť,
jsem starší víc než o pár let,
čekat na jaro je pro mě těžší, než se zdá,
závidím tratím, že smí za sluncem na jih vést.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:43:09.005+00:00
Výsledky hledání: